Když už jste tady, nakrmte mi prosím ryby, dvě, tři kliknutí Vás přeci nezabijou a ryby si tím rozhodně získáte... DÍKES!

Thursday 31 December 2009

The First Report

Kamarádi, přátelé, soudruzi a kolegové,

Všechny vás moc zdravím z Ozzilandu! Předem se omlouvám, že jsem jenom sporadicky reagoval na vaše maily, nicméně první týdny se nesly v hektickým duchu, hodně zařizování atd. atd. Moc volnýho času zatím nebylo a když už nějaký byl, tak jsem upřednostnil oceán… No jo no, co naděláte, ťukání do kompu mě nikdy moc nebralo; vím, že pan Továrník by mě za to přeřadil na strusku, ale zaplať p.B., že jeho dosah není nadregionální…

Dneska, pár hodin před koncem starého roku, jsem se rozhodl napsat pár řádků o tom, co mě tady u protinožníků během necelých 7 týdnů překvapilo, pobavilo a nebo jinak zaujalo. Žádný romány nečekejte, na to já nejsem. Podrobný popis (téměř hour by hour) píše Ája (http://uklokicu.blogspot.com/). Stejně tak sem vložím jenom pár fotek k tématu, kompletní sbírku můžete omrknout na rajčeti (http://ajapepa.rajce.idnes.cz/.

Ještě k názvu blogu; Trávníkový sněhulák. Před několika dny jsem hledal ve slovníku překlad nějakého slova začínajícího na eL a najednou mi do oka padlo zásadní anglické slovíčko „LAWNY“. Samozřejmě jsem si to nemohl nechat pro sebe a tak jsem začal zkoušet Ájulu z tohodle slova, až jsem nakonec vytvořil kombinaci LAWNY SNOWMAN, která se mi v českým překladu moc zalíbila, přesně vystihuje jak vnímám Austrálii v kontextu s evropským zimním děním (jestli mi teda jako rozumíte.. (: ) Takže nebojte, žádný hulící orgie tady neprobíhaj (teda alespoň ne v našem podání).

První dny u Ozzičů nebyly vůbec tak strašidelný, jak jsme si v některých předodletových představách malovali. Zařizování bylo dost, ale myslím, že kdybychom se stěhovali např. do takovýho Bruntálu, tak by to byl možná i o dost větší brutál (((:

Bydlení máme fainý, velký světlý pokoj oddělený francouzským oknem od terásky, z níž je výhled na oceán, ke kterýmu to máme 4,5-8min pěšky (jak kdo). Pláž, blízko který bydlíme, je, nejen podle nás, jedna z nej v Sydney a blízkém okolí, otevřená přímo na oceán => stále velký vlny => ideální podmínky pro surf => v lednu jdu koupit prkno (: Jinak veřejné BBQ grily u pláže nechybí, ty ostatně jsou u většiny pláží a v parcích.. Klokič nebo ryba na nich udělaní nemají chybu, hlavně proto, že je to prostě easy… To je ostatně hlavní rozdíl, který vnímám, mezi Evropou /ČR/ a Aus, všechno je tady tak nějak jednodušší /jen možná s prací je to tady pro nás neaustralany o fous náročnější/. Ozzíci jsou prostě fain a i taková je atmosféra v jejich zemi o austrálii jako kontinentu ani nemluvě.

Práce. Pokud člověk nemá job, je to tu fakt dost náročný na žití. Především bydlení, doprava (teď myslím veřejnou), alkohol, tabák (a drogy) či služby jsou tu cenově o dost jinde než u nás. Spotřební zboží a jídlo plus/mínus jak u nás, palivo o dost levnější… Pokud ovšem člověk chytne job alespoň na 20hodin týdně tak je vysmáto a to může dělat třeba i „tak významnou“ pozici kterou struskař bezpochyby je…

První job, co jsem sehnal po 7 dnech od našeho příjezdu, byl pizzadriver. Podmínky se mi nezamlouvaly, tak jsem to skrečnul. Pak jsem hledal něco na stavbě, ale vzhledem k tomu, že Ozzíci slaví Vánoce už od konce listopadu a stavební firmy nejsou výjimkou, odložil jsem hledání v tomhle sektoru na leden a porozhlídl se po něčem, co musí frčet i přes svátky. Nakonec jsem po dalším týdnu našel práci v pekárně asi 50km od naší pláže (autem 42min, MHD víc jak hodina a ½). Zatím, po měsíci práce, to hodnotím jako dobrý rozhodnutí. Po první oťukávačce, kdy si mě asi 3 směny zkoušeli (dávali mi fakt pekelný práce) jsem si promluvil s šéfíkem /shodou okolností českej Ozzík/ a nastala změna. Už nějakej ten pátek makám /když si trošku zapřeháním/ v „logistický sekci pekárny“ nakládám a papírově odbavuju kamiony /mimochodem většinou jsou to pořádný mastodonti křižující Austrálii kreutz und kver/. Na práci je dobrý, že konverzuju s kamioňákama, obvykle fain pardálama, hovorovou angličtinou.. Taky jsem se musel naučit s el. paleťákem, něco málo jsem při tom zničil, ale dobrý zamaskování všechno vyřešilo.

Ještě k tomu českýmu šéfíkovi. To je fakt zajímavej ještěr. Chová se dost často jako kokot, ale jak bych to řek, prostě mi to k němu sedí a ani si nedovedu představit, že by se mohl chovat jinak. On je přesně ten typ, kterej si myslí, že když tady šéfuje provozu jedný větší australský pekárny, tak že je ředitel planety. Jeho chování je impulzivní, cholerický a autoritativní, naštěstí je dobře čitelnej a i otevřenej, takže se celkem rychle dá poznat, když je něco v „nepořádku“ (chtěl jsem napsat v <> ) Ale co chci říct.. Používá docela parádní výrazy. Např dneska ráno mě v půl osmý probudil s tím, že kdo dělal to a to..že takhle je to na … atd. Když jsem mu to povětším nátlaku sdělil, tak rozhovor zakončil tím, že za ten průser tomu dotyčnýmu DOSLOVA: „Ty vole, za to mu prokopnu koule a pověsim za ptáka na ventilátor do mrazáku!“ (((: No řekněte, není to paráda ((: Tohle jsem od něj slyšel poprvý, ale mutaci: „za tohle mu prokopnu prdel“ používá stejně tak hojně jako já sloveso „to be“ ((: Ještě si neodpustím vysvětlení, proč se mi ty jeho hlášky „líbí“ Vulgarita to není, to ne, ale líbí se mi že použije jednorázově ukončenou akci /asi se tomu říká vid dokonavý??/ Prostě on neřekne, že mu „nakope prdel“ on mu jí prostě jednou a pro vždy „rozkopne“ a to mi přijde férový – když už, tak už! Jen tak čistě teoreticky, kdyby opravdu došlo na tohle tragikomický lámání chleba, tak vzhledem k tomu, že nosí safety boots s ocelovou špičkou a sám není rozhodně houžvička, tak věřím tomu, že by to byl opravdu jednorázově a pro vždy ukončenej děj… (: No nic, dost teoretizování..

A ještě něčím je tenhle „poloblázen“ zajímavej. Je to způsob, jakým tráví svůj volný čas. Asi 200km od Sydney někde v buši má obří pozemek (několik desítek ha), kde prostě není nic než buš a pak jedna obří hala (údajně je to něco jako hangár pro středně velký dopravní letadlo). Uprostřed tý haly jsou kamna a matrace a pak po obvodu haly vyskládaná vojenská technika, starý vojenský káry.. To by až tak zajímavý nebylo, ale co mi přišlo netradiční je to, co tam dělá. Několikrát do roka tam za ním jezdí kamarádi oděni do vojenskýho oblečení se znakama, jejichž dokreslením vznikne okýnko (: Zatím jsem se na tom „ranči“ nebyl podívat, ale docela bych si přál někdy třeba jako moucha mrknout, jak to tam při takovým setkání vypadá. Musí to tam bejt celkem komedie (: Tp by o práci stačilo, v lednu se zkusím porozhlídnout jaký jsou možnosti třeba v dopravě, stavebnictví, nebo možná i sportu..

Když jsme u sportu, zatím tady chodíme běhat kolem oceánu, což je bomba („slanej“ vlhkej vzduch, krásný panorámata, útesy, holky,… ((: Jinak přemýšlim, co tady začnu dělat pravidelně. Hokej jsem zavrhl, přestože v Sydney jsou 4 zimáky, který makají i teď v létě ve čtyřicítkách, nicméně připadá mi to trošku úchylný letět přes půl světa zahrát si do subtropů hokej. Vidím to na beach (a povinně surf), 8.ledna startuje na pláži kousek od nás liga s pro mě přijatelnou obtížností (alespoň podle popisu), tak jsem zvědav. Dal jsem si na beachový stránky inzerát, že hledám spoluhráče, tak doufám, že do 8. najdu nějakýho pořádnýho ranaře, aby se ty zápasy i bez kapříků tak nějak udělali.. (:

Teď ještě pár postřehů z oboru. Kromě toho, že se tu jezdí nalevo a volant je vpravo, tu je ještě pár dalších zajímavostí. Káry jsou tady převážně rozměrnější nemající motory s objemem pod 2tis cm3, ceny paliva jsou tady vzhledem k zhruba 3násobnému průměrnému platu oproti ČR víc než příznivé (cca 19Kč/l benzínu či nafty, 7Kč/l LPG). MHD je tu drahá jako čert, vůbec se nevyplatí, pro představu jízda od nás do centra a pak ještě kousek vlakem (dohromady 14km, 30min) AUD $8 (tj. 140Kč), předplacený lítačky o něco levnější, ale i tak pořád hodně drahý ve srovnání s IAD. Proto hned od začátku bylo zřejmý, že potřebujeme ztratit závislost na MHD. Rozhodování bylo: buď moto nebo auto. Ve stejný cenový kategorii na poslední kolo výběru zbyli Honda 250 a Ford Falcon 4.0 OHC. No jistě, že to skončilo čtyřlitrem.. Užitná hodnota obrovská, navíc tolik koní jsem ještě pod kapotou jako řidič nikdy neměl. Pro motoráře, přesný označení je Ford Falcon GLi Wagon 4.0 OHC, 210 koníků, spotřeba 12-19 litrů na sto km LPG, benzínu asi míň, nevím. Benzín je zbytečně drahej. Je to prostě mastodont! http://www.trueblueford.com/ELfalconGLi_specs.html#towing Zatím po víc jak 3tis. spokojenost, na volant vpravo a automat jsem si zvykl celkem snadno, jediný co se mi pořád po několika týdnech plete je páčka blinkrů a stěračů. Klasicky při dešti začnu blikat, na kruháčích stírám.. No co, hlavně, že to vždycky nějak stihnu ugumovat.. Už se těším, až ho testnem na nějakým roadtripu, zatím jsme v něm nespali, ale s místem problém nebude..

Od doby, co jsem cestou do práce potkal na dálnici tohle auto, přemýšlím, že jsem se s nákupem unáhlil. Tahle kára mohla mít tak 6,5-7 metrů. Jj, hned jsem zavzpomínal na Kouče a další nadšence do combíků.

V Austrálii je na vyskoký úrovni i dopravní telematika, informace na tabulích i řízení jsou skutečně online a aktuální, vše vypadá dobře a promyšleně provázaný. Dálnice se platí prostřednictvím elektronickýho mýtnýho (paybox). Silnice i dálnice jsou kapacitně dostatečně vybavený (3-8 j.p. v jedno směru) na vybraných místech se přestavuje pořet jízdních pruhů v závislosti na převládajícím směru dopravy (např. na známém Harbour Bridge to funguje víc jak 20 let! ), rychlost je tu celkem výrazně sledována kamerama, max. na dálnici je 100-110, nicméně je to naprosto plynulá jízda, takže je to lepší než jízda ve stylu 170,80,150,90… jak to známe z D1.. Jak říkám, dopravní infrastruktura je tu na vysoký úrovni, i když kolony v centru tu a tam prý taky jsou ?? V kolonách se nepoužívají výstražný světla /blinkry/, ty tu mají rezervovaný pro jinou situaci. Auta tady většinou nemají mlhovky, ani zadní, proto pokud nastane mlha, tak se na tabulích nad dálnicí rozsvítí pokyn k zapnutí blikaček. Musím říct, že z mýho pohledu je to o dost bezpečnější než monotónně svítící červená mlhovka. Průjezd kruháčem kromě toho, že je ve směru hodinových ručiček je odlišný i ve způsobu dávání znamení o výjezdu. Blinkry se používají úplně stejně, jako kdyby to byla nekruháčová křižovatka. Jedu do leva, blikám do leva, jedu rovně neblikám, jedu do prava od začátku až do konce blikám doprava. Nevím, jestli je to lepší než evropský způsob, každopádně Ozzíci jsou na to zvyklí a nehodu na kruháči jsem zatím nezažil, takže to funguje a to je hlavní. Jinak co je zajímavý, tak je výše pokut. Nemyslím tím ani tak výši částky (obvykle ve stovkách dolarů) nicméně jejich „nezaokrouhlení“ Např. nejnižší pokuta za špatný parkování je $76,5. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč to není $70 nebo $80, až jsem se na to při přepisu auto zeptal. Bylo mi vysvětleno, že je to z důvodu, že výše pokud se stanovuje jednou za 5 let a pak se částka pro každý další rok zvyšuje o inflaci za rok minulej (: Takže pokud zítra špatně zaparkuju zaplatím takových $79,7?? Vlastně ne to bude nová pětiletka, takže kulatá suma… ((: A dost o dopravě, nemá cenu to popisovat, přijeďte za náma na dovču a omrkněte to na vlastní oči! (:

Co se týče cestování, tak jsme zatím poznali a procestovali Sydney a okolí /několik desítek různorodých pláží, NP, památek/. O Vánocích jsme vyrazili na 4 dni směr Melbourne, ale nakonec jsme to kvůli nekonečným přeháňkám a nepříznivý předpovědi hned první den večer zabalili a vrátili se dom a podnikali jednodenní výlety po okolí. I přesto jsme ale viděli celkem dost, příroda i kolem tak velkýho města jako je Sydney nabízí hodně pěknýho. Mně se zatím nejvíc líbilo na plážích s mega vlnama, v „polodeštným“ pralese a na rybách s kolegou, kde se nám mimo jiný ukázal i platypus. Mimochodem nechytali jsme v oceánu, ale na řece, kde mezi nejčastější úlovky patří kapr ((: Toho jsme ostatně měli 24. k večeři.. Jinak co mě vyloženě mrzí, zatím jsme nepotkali volně pobíhajícího klokiče, tak doufám, že se ho při novoročním roadtripu dočkáme.. V opačným případě to tady asi zabalím, prokopnu šéfovi v pekárně prdel a poletím do Čech ((:


Přátelé, několik zajímavostí bych ještě rád nastínil, ale už jsem vyčerpal sebe a nejspíš i vás, tak někdy příště, v novém roce, až se všichni zotavíme z novoročních oslav, zase něco naťukám.

Přeji Vám Všem vydařenou dnešní noc a jen to dobré v roce 2010, hlavně to zdravíčko, srdíčko, samozřejmě i štěstíčko a NO WORRIES a pokud nebudete vědět, kam v příštím roce na dovolenou, doleťte za námi, myslím, že zklamaní nebudete a pokud by se tak přesto mělo stát, rozhodně bych vás vzal na exkurzi na šéfíkovo ranč, až tam zase bude pořádat takový to jeho fainý setkání (:


Tak se těšíme, see ya!

S pozdravy Pepič